Gustav Brom Se Svym Orchestrem - Pozdrav Orchestru (1981) 2LP DSD

My?lenka vyd?n? dvojalba z nahr?vek orchestru Gustava Broma vznikla ve druh? polovin? sedmdes?t?ch let, kdy byl producentem souboru Jaroslav Kratochv?l. Vy?adovala dostatek ?asu na p??pravu a samotnou realizaci, kter? prob?hala p?ibli?n? t?i roky. N?zory na v?b?r hudby mohou b?t r?zn? a definitivn? podoba alba je jen jednou z cel? ?ady mo?nost?. I kdy? jazz tvo?? jen malou ??st produkce orchestru Gustava Broma, p?esto je autorsky i stylov? tak bohat? a rozmanit? zastoupen, ?e sestava prvn? desky tohoto kompletu p?edstavuje jen zlomek sou?asn?ho Bromov? jazzov?ho reperto?ru.

Z?sadn?m z?m?rem bylo definovat sou?asn? skla-datelsko-aran??rsk? i interpreta?n? styl t?lesa (1. deska) a konfrontovat jej se zahrani?n?m materi?lem, p?i jeho? interpretaci soubor spolupracoval se zahrani?n?mi s?listy (2. deska). Dvojalbum z?rove? p?in??? d?kazy o muzikantsk? zp?sobilosti ?len? Bromov? orchestru a nab?z? srovn?n? v?sledk? jejich studiov? pr?ce.s ?iv?mi koncertn?mi v?kony. Vysok? interpreta?n? ?rovn? nen? dosahov?no pouh?m vyu?it?m modern? nahr?vac? techniky a mo?nost? oprav, st?ih? a v?cen?sobn?ho z?znamu. Nejstar??, je?t? monofonn? sn?mky zn?j? stejn? p?esv?d?iv? jako zcela ned?vn? nahr?vky, po??zen? na osmistop?m magnetofonu. M?me zde tak? mo?nost sledovat postupn? person?ln? prom?ny t?lesa. Jeho dne?n? sestavu tvo?? z v?t?? ??sti hudebn?ci, kte?? nehraj? na dvou nejstar??ch sn?mc?ch druh? desky. Snad nejv?razn?ji ovlivnila zvuk orchestru kompletn? v?m?na rytmick? sekce a jej? dopln?n? o kytaru a elektrick? kl?vesov? n?stroje (Vidl?k, Hub??ek, brat?i Vavrdov?). Tito nov?j?? ?lenov? m??? sv? s?ly se star??mi spoluhr??i (Hnili?ka, Audes, B?rtek) i jako auto?i.

Prvn? desku dvojalba r?muj? dva nov? opusy Jarom?ra Hnili?ky, nahran? v rozmez? t?dne po??tkem roku 1979. Hnili?ka, kter? p?sob? v orchestru Gustava Broma nejd?le, je zn?m jako v?estrann? hr??. Od di-xielandov?ch part? na ran?ch sn?mc?ch nahran?ch pro Supraphon (1956), p?es okouzlen? jazzem z?padn?ho pob?e??, dosp?l a? к osobit?mu zpracov?n? vliv? podstatn? nov?j??ch (Ellis, Brecker), jak n?s o tom uji??uje sv?m vlivem na celou trumpetovou sekci (No?n? let) i s?lovou hrou (Mal? rondo pro trubku). Jeho kompozi?n? ?innost pom?h? utv??et profil Bromov? orchestru ji? bezm?la ?tvrt stolet? a je neoby?ejn? pestr?; Hnili?ka um? napsat prostou p?sni?ku (Pozdrav astronautovi) stejn? dob?e jako rozs?hl? cyklick? d?lo (Svita pro trubku, Jazzov? m?e). A to jsme se je?t? nezm?nili o jeho charakteristick?m vok?ln?m projevu nebo o h?e na harfu. Tyto dovednosti se sice vymykaj? z r?mce alba, dokresluj? v?ak portr?t v?estrann?ho hudebn?ka Jarom?ra Hnili?ky.

Jeho paralelou v saxofonov? sekci — nejen pokud jde o dobu p?soben? v orchestru Gustava Broma — je Josef Audes. Sv?m masivn?m t?nem na barytonaaxo-fon puncuje zvuk kapely stejn? jako Hnili?kova trubka a je zcela p?irozen?, ?e pr?v? tito dva byli v?dy p?te?? mal? skupiny, p?stuj?c? ve voln?m ?ase improvizovan? jazz, jak jsme jej byli zvykl? sl?chat zejm?na v legen-> d?rn?m brn?nsk?m klubu Ornis. V modern?ch partitur?ch se po??t? se schopnost? saxofonist? st??dat r?zn? d?ev?n? dechov? n?stroje. Audes ovl?d? i basklarinet a pro oba sv? hlubok? hlasy napsal pro tuto desku skladbu „Tane?ek pro dva". T?et?m hlavn?m s?listou a tedy i zb?vaj?c?m ?lenem front-line mal? skupiny je trombonista Mojm?r B?rtek. Je z?rove? i velmi plodn?m skladatelem a aran??rem. Studuje klasickou kompozici na Jan??kov? akademii m?zick?ch um?n?. Jeho „Kontury", kter? vedle propracovan?ch ans?mblov?ch pas??? poskytuj? i prostor pro improvizaci, pat?? к jeho z?va?n?j??m d?l?m. Nezazn? zde, jak bychom o?ek?vali, B?rtk?v tromb?n. Ten usly??me pak v jedn? „ciz?" skladb? desky. Nejde v?ak o skladbu p?evzatou, ale ?itou orchestru Gustava Broma na t?lo. Luc Smets, vedouc? popul?rn? belgick? skupiny Dream Express, se s Bromovci setkal v Polsku a napsal pro n? partituru s n?zvem „Non stop". Zbytek prvn? desky p?edstavuje rytmickou sekci orchestru, tak jak se utvo?ila v pr?b?hu prvn? poloviny sedmdes?t?ch let. Basista a baskytarista Jan Hub??ek v?noval sv? p??jemn? zn?j?c? „P?edstavy a skute?nost" dv?ma zku?en?m melodick?m s?list?m. Multiinstrumentalista G?nter Ko??, 1979—1980 st?l? ?len orchestru, roze-hr?v? ve voln? ??sti skladby sv?j tenorsaxofon, zat?mco Hnili?kova trubka kon?? sv?j vstup ?ty?taktov?m rozjezdem, kter? je jakousi ozv?nou let pades?t?ch.

Milan Vidl?k p?isp?v? skladbou „V?ichni lid? bratry jsou"; je? je pouze ??st? rozm?rn?j??ho klav?rn?ho koncertu. Stejn? tak i „Vztek" Igora Vavrdy pat?? do sousedstv? dvou dal??ch skladeb (Quasar a Je?ibabi?ka, ob? vy?ly na LP Opusu). Vavrdova robustn? elektrick? -kytara uv?d? t?ma, rozv?jen? d?le barytonsaxofoni-stou Josefem Audesem.

Po vybran?ch sn?mc?ch z let 1977 — 80 druh? deska alba dokumentuje v?b?r z mnoha des?tek ve?ejn?ch rozhlasov?ch nahr?vek orchestru Gustava Broma s hostuj?c?mi um?lci. ?asov? rozp?t? 1968—77 zachycuje nejen r?zn? obsazen? orchestru, jak bylo ?e?eno ji? d??ve, ale t?? r?zn? stylov? p?izp?soben?, podle pot?eb jednotliv?ch s?list?. V p??pad? americk? ?erno?sk? zp?va?ky Betty Dorsey se dost?v?me a? к samotn?m ko?en?m jazzu a jej? pod?n? trojice zn?m?ch spiritu?l? je mimo jin? i dal??m dokladem toho, ?e jazz nen? kr?tkodobou m?dn? z?le?itost?.

Snad v?bec nejslavn?j?? host, kanadsk? trumpeti-sta Maynard Ferguson, jen? m?l tu ?est uzav?rat slavnostn? fanf?rou olympijsk? hry v Montrealu a hr?i tak pro mili?ny televizn?ch div?k? na cel?m sv?t?, vzpom?n? ve skladb? „At the sound of the trumpet" na sv?j orchestr z po??tku ?edes?t?ch let. Po boku dal??ch s?list? — Zde?ka Nov?ka a Josefa Audese — se Fergusonovi da?? strhnout orchestr i publikum a vydatn? mu v tom pom?h? i americk? buben?k Bill Moody, v t? dob? regul?rn? ?len Bromov? orchestru. Sb?ratel?m se tak dost?v? do rukou ?iv? nahr?vka Maide-novy skladby, kter? vy?la ve studiov? verzi 1969 v Supraphonu. .e

Dnes ji? zcela b??nou kombinaci n?stroj? — tenor-saxofon a fl?tnu — pou??v? ve vlastn? skladb? „Model" Tone Jan?a, ?len rozhlasov?ho orchestru v Lublani. S orchestrem Gustava Broma se z??astnil Mezin?rodn?ho jazzov?ho festivalu Praha 1976 a v jeho t?sn? bl?zkosti vznikla i nahr?vka v brn?nsk?m studiu. Dal??ho, tentokr?t bulharsk?ho fl?tnistu Simeona ?tereva sly??me v jeho „Vzpom?nce" pouze s rytmickou sekc? Bromov? orchestru. Sn?mek byl po??zen t?ho? ve?era. O dva roky d??ve byl hostuj?c?m s?listou festivalov?ho programu orchestru Gustava Broma Jan??v krajan vibrafonista Bo?ko Petrovi?. Ten si zvolil pro album patrn? nejpopul?rn?j?? skladbu, tituln? p?se? z filmu „Dny v?na a r???". A op?t tent?? den vznikla t?? nahr?vka j?mav? balady Thada Jonese „Narodilo se d?t?", kterou v reedi?n? verzi zp?v? pozoruhodn? rumunsk? zp?va?ka Aura Ursiceanu, zn?m? v posledn?ch l?tech hlavn? ve skandin?vsk?ch zem?ch a pod. nov?j??m p??jmen?m Rully. Album uzav?r? mlad? talentovan? hudebn?k z Kazan?, Ravil Sadykov. P?edstavuje se n?m jako jazzov? skladatel a hr?? na bic? n?stroje, a?koliv v t??e dob? p?sobil jako ?len V?chodo?esk?ho st?tn?ho komorn?ho orchestru v Pardubic?ch. Ve sv?m „Jazz boleru" dal p??le?itost i s?list?m Bromov? orchestru Josefu Audesovi, Mojm?ru B?rt-\kovi, Igoru Vavrdovi a Milanu Vidl?kovi. Podobn? im-proviza?n?ho charakteru je zb?vaj?c? z?b?r z ve?ejn?ch rozhlasov?ch nahr?vek orchestru Gustava Broma, skladba „Kv?ty a slzy". Op?t zde Supraphon p?in??? reedi?n? n?hr?vku, tentokr?t vpravd? mezin?rodn?. Po fl?tn? z?mo?sk?ho s?listy Chicka Cartera n?s upout? dialog obou ?es?ov?ch n?stroj? evropsk?ch hv?zd, zn?m?ch i z pozd?j??ch internacion?ln?ch orchestr? Petera Herbolzheimera. Tyto t?i melodiky ??inn? podporuje u bic?ch n?stroj? Jimmy Pratt, n?kdej?? spoluhr?? Charlieho Parkera. Na celou ?adu dal??ch v?zna?n?ch host? se ji? nedostalo — gramofonov? deska m? toti? omezenou hrac? dobu.

M?-li b?t toto jubilejn? dvojalbum z?rove? i bilanc? ?ty?iceti Jet poctiv? pr?ce, nen? mo?no obej?t se bez ?e?i ??sel. ?ivnostensk? list, povoluj?c? provoz vlastn? kapely, z?skal Gustav Brom v roce 1940 a jak bylo tehdy „zvykem", v ?esko-n?meck?m vyhotoven?. Ji? v prvn?ch v?le?n?ch letech vykrystalizovalo velk? obsazen? t?in?cti a? ?trn?cti hr???, dopl?ovan? vedle s?lov?ch zp?v?k? p??le?itostn? i vok?ln? skupinou (E. Knos, pozd?ji Tri diev?atk?). V z??? 1945 po?izuje Bro-m?v orchestr prvn?ch ?est sn?mk? v hole?ovick?m studiu firmy Esta. O necel? rok pozd?ji nahr?v? v Bratislav? pro Ultraphon, p?ev??n? se slovensk?mi zp?v?ky. Dal?? v?vojov? f?ze Bromov? souboru, kter? musel ?as od ?asu hr?t i v men??m obsazen?, nejsou poh??chu zvukov? dokumentov?ny. Spolupr?ce se Supraphonem za??n? a?1 nepl?novan?m zku?ebn?m nahr?v?n?m na ja?e 1955 v brn?nsk?m variet? Rozmar?n (??nsk? chlapec, Vyzv?n? к tanci) a po ?sp?chu t?to jedin? standardn? desky je orchestr Gustava Broma pravideln?m hostem ve studiu ji? cel? ?tvrtstolet?. Pro na?i nejv?t?? firmu realizoval za tu dobu hodn? p?es p?t set titul? popul?rn? a jazov? hudby, kter? se z velk? ??sti t?? rozlet?ly do sv?ta prost?ednictv?m exportn? spole?nosti Artia. D?le je zde n?kolik set skladeb, nato?en?ch pro dal?? dom?c? firmy (Panton, Opus) i evropsk? spole?nosti (Amiga, Muza, Saba/MPS, He-liodon) a patrn? nezjistiteln? mno?stv? rozhlasov?ch a televizn?ch sn?mk?. Po?et zahrani?n?ch z?jezd? je rovn?? ?ctyhodn?. К dom?c?m n?v?t?vnick?m rekord?m pat?? bezpochyby turn? s ?erno?sk?m neworle-?nsk?m klarinetistou Edmonem Hallem v l?t? I960. Kdy? se jednou Gustav Brom sna?il rozpomenout na v?echny sv? spolupracovn?ky, dostal se vysoko p?es ??slici 300. Nap??klad v?ichni hudebn? re?is??i, pod?lej?c? se na vzniku t?to nahr?vky, str?vili l?ta jako hudebn?ci v Bromov? orchestru; Zde?ka Nov?ka pozn?v?me d?ky velk?mu ?asov?mu rozp?t? v obou rol?ch.

Titul zaslou?il? um?lec, cena Jaroslava Je?ka, ud?len? Mezin?rodn?m jazzov?m festivalem Praha i neform?ln?, ale o to cenn?j?? cena Josefa Blahy, to jsou ofici?ln? uzn?n?, jimi? se m??e nest?rnouc? Gustav Brom pochlubit jako dirigent. V jubilejn?m roce 1980 к nim p?ib?v? vyznamen?n? Za vynikaj?c? pr?ci, adresovan? tentokr?t cel?mu tv?r??mu kolektivu. ?ty?iceti let existence se do??vaj? jazzov? orchestry jen z??dka. Orchestr Gustava Broma je tedy oslavuje t?mto dvoj-albem.

Sleeve-note © Jan Ber?nek 1981 Cover design © Milan Jaro? 1981 Cover photo © Pavel V?cha 1981, Lubo? Sv?tek 1981, Oleg Homola 1981, archiv Odpov?dn? redaktorka obalu Jana ?eho?ov?

- Источник оцифровки: автор новости (plastinka aka nickhome)
- Тип сохранности винила: NM-
- Проигрыватель: Victor QL-Y44F
- Картридж (звукосниматель): Goldring Elite
- Предварительный усилитель (фонокорректор): Musical Fidelity MX-VYNL
- АЦП: Tascam DA-3000 (DSD)
- Обработка: без обработки